Nakažená novodoubou chorobou FAD :D

31. března 2009 v 19:37 | staresinka |  denní dění
Nazdar děcka. :D
Začínám svou obvyklou větou: Omlouvám se, že jsem tak dlouho nepsala.. ale tolik se toho furt děje. :D

A co bylo hlavní příčinou, že jsem se tu snad půl měsíce neobjevila?
Jistá osoba použila ty nejlepší přesvědčovací metody a přemluvila mě, abych si založila Facebook. Ano. Tak hluboce jsem klesla. Přesto stále Johanku miluju. :* :D
Takže teď trávím téměř veškerý svůj volný čas na té ďábelské stránce, hážu lidem do obličeje dorty, tahám je za uši, dloubu je do oka, lízám jejich lízátka, komentuju jejich statusy, dělám si různé testy, starám se o Oldřišku (mimochodem je to ta nejroztomilejší, nejkrásnější a nejsilnější (!!) zaječice pod sluncem, miluju ji :* :D), opíjím své kamarády a dělám fůru jiných věcí, které jen FB nabízí. :D

Co mě přinutilo se z tama odpoutat právě dnes?

Koná se totiž 24-hodinový "blackout" od šesté hodiny večerní do následujícího dne. Ou jé. :D
To mi připomíná vtipnou (ale zároveň velmi smutnou) věc, která se mi včera přihodila. Dnes jsme psali ze zeměpisu na slepou mapu - geomorfologie ČR, což je ČR rozdělená na 94 ploch a člověk si musí zapamatovat jejich polohu a do jaké subprovincie patří - a já se na to chtěla samozřejmě včera učit. Stále jsem se ale nedokázala odrthnout od té výše zmíněné stránky, až tomu náhoda chtěla, že když jsem se natáhla na zem pro spadlou tužku, kolenem jsem počítač nechtěně vypla a mě to konečně donutilo na ten zeměpis se podívat. (Mimochodem, z testu jsem nakonec dostala za jedna. :D) To už je k pláči.

Přesto jsem toho stihla i více než jen bombardovat své kamarády přes FB. Co se teda všechno událo?
Minulé pondělí nám odpadla japonština a tak jsem místo toho navštívila drahou Johanku doma. Z plánované krátké návštěvy se vyklubala návštěva asi do deváté hodiny večerní, která mimo jiné obsahovala danou osudovou chvilku přemluvení a také plno videí od DBSK. :D Tento přepych jsem si mimo jiné mohla dovolit i proto, že v úterý jsme jeli ještě s ostatníma druhákama do Zlína do divadla na Maryšu. Představení bylo celkem dobré, jen nepadla nejznámější věta celého představení, což nás trochu zarazilo. Shodou okolností s námi jely i známé tváře z pokračovaček a o celkovou zábavu bylo po celý den postaráno. V pět jsem potom s parukou na hlavě vyrazila k Míši domů, kde jsme měli ještě s Barčou, Ráďou a Uhlíkem matematické rande. Bylo to velmi psychicky náročné, ale nakonec jsme to nějak zvládli a hlavně jsme se ten den hodně nasmáli. (Touto cestou se ještě jednou omlouvám Radoušovi, že jsme mu ten večer způsobili velkou psychickou újmu. :D) Když jsme o půl deváté s Bárou mířily po hlavní silnici domů, museli jsme se doslova bít se sněhovou vánicí, která nás přepadla. Domů jsem přišla bílá jak sněžná žena, ale venku sněžilo tak krásně jak na Vánoce, že mi to vůbec nevadilo.
Ve štředu nás čekala očekáváná čtvrtletka z matematiky, ve které byl jeden velký poděl v podobě příkladu číslo dva, kdy jsme měli určit podmínky jedné vážně nepěkné rovnice. Pak jsme si ještě napsali velmi jednoduchý test z dějepisu na Lucemburky a vzdali tichý hold naší dějepisářce, že jisté okolnosti, které se staly během jízdy do divadla, vzala velmi dobře.
Ve čtvrtek jsme absolvovali písemku ze zeměpisu, kterou jsme měli psát již před měsícem a taky jsme měli hodinu ZSV s praktikankou z jisté vysoké školy. V ten moment s námi do třídy začali chodit "nové tváře" jako Dáda, Jiřka a Rosťa. :D Taky jsme všichni povzbuzovali Oldřišku v "battlu" proti Orionovi (a samozřejmě vyhrála, jak jinak :D). Odpoledne jsme jeli na očkování a tentokrát jsem sice nedostala náplast se zvířátkama, na druhou stranu mé ruka poté vůbec nebolela.
Tím nebyl tedy ohrožen ranní volejbal v pátek ve velmi velkém obsazení. :) Z následného tělocviku jsem si odnesla natáhnuté stehenní svaly, které jsem cítila ještě v neděli. :D "Hra!" -- "Příjem!" :D Potom, co jsme si napsali slovíčka z němčiny, vyrazili jsme ještě s plno jinými třídami do kina na přednášku o Indii. S Šárkou jsem si zabrala to nejlepší místo v kině a pak už se jen smála tomu, jak Barča vedle mě z druhé strany usnula a trhnutím se probudila, když se ve videu ozvalo bití zvonů. :D
Pokračovačky byly náročné hlavně na hlavu, neboť jsme jeli nekonečný valčík a člověk měl co dělat, aby sebou potom nešlehl, jak se mu točila hlava. Tentokrát jsem nenastoupila málem do špatného vozu a cesta zpět byla samozřejmě opět vtipná. :D Těžko uvěřit, že toto už absolvujeme jen dvakrát (pokud nepočítám táborák).

V sobotu jsem ráno vyběhla do obchodu, abych obstarala dárek pro Johanku a Romču, kteří ten den slavili narozeniny. Já vím, brzo. :D Ale ten dárek mě napad ráno a musela jsem ho rychle realizovat, než mi zavřelli obchody. :D Ukutila jsem těm dvoum "krabičku první pomoci proti nudě", která obsahovala jojo, plastelínu, bublifuk, malé puzzle s motivem The Simpsons, omalovánku a pět pastelek, dva hlavolamy a lízátko. V pět hodin mě vyzvedla Týnka, a vyrazily jsme směr Jóžin dům, samozřejmě se zpožděním, ale nakonec jsme nebyly poslední. Sešlo se nás tam celkem hodně a po pomalém rozjezdu se z toho vyklubal velmi vtipný večer, ve kterém jsem se seznámila s velmi příjemnými lidmi a taky jsem byla vyzpovídána jednou velmi sympatickou a hlavně zvědavou dvojicí. :D
V neděli jsem spala dlouho, ne že bych tak byla unavená z té "pařby", ale zapomněla jsem na posun času. :D Úplně mě to rozhodilo, ale nakonec jsem se probrala v autě, když jsme jeli k babičce na její oslavu narozenin a pustili si během jízdy náš nový CD mix. :D U babičky nás už očekával i strejda s tetou a sestřenicí a bratrancem a velmi nás překvapila Ondrova rozvinutá slovní zásoba (která byla snad větší jak moje a to je Ondra prvňáček :D). Potom jsme jeli navštívit druhého strejdu a po dlouhatánské době jsme viděli naši sedmiměsíční sestřenici Adélku, z které v budoucnosti bude určite kankánová tanečnice. :D

S příjezdem zpátky domů mě čekala nemilá povinnost rozhodnout se konečně pro dva volitelné povinné semináře do příštího ročníku a tak jsem hlavně s maminkou nad tím strávila víc jak dvě hodiny až jsem si šla s bolestí hlavy a smíšenými pocity lehnout.
Ráno jsem se probudila už s lepším pocitem ale větší bolestí hlavy, takže jsem až do poslední osmé hodiny byla celkem jako tělo bez duše. :D Potom už mi bylo opět fajn a já se mohla připavit na japonštinu. Nakonec mi to bylo nanic (no samozřejmě že né úplně nanic :D), protože náš malý test na začátku hodiny se týkal úplně něčeho jiného než přídavných jmen. :D Opět jsme byly s Míšou samy dvě, neboť Johča je nemocná a Monča opět nepřišla. Každopádně poté jsem se vrátila domů, pojedla vynikající masovou pomazánku a pak se stala ta nehoda s počítačem, která mě donutila se jít učit. :D

Dnešní den byl v duchu zeměpisu a opakování si poznávačky. První jsme sice ještě provedli ve výtvarce módní přehlídku, kdy jsme představili naši vlastnoručně vyrobenou převlíkací panenku a její oblečky. Můj bledě modrý hábit s potiskem motýlů, který je určen pro návštěvy babiček jistě neměl konkurenci. :D Taky teprv dnes oběhla naše profesory zpráva, že již týden máme v rukou formulář na ty semináře a začali nám konečně k tomu něco povídat. Tak teda doufám, že si to nakonec ještě všechno nerozmyslím. :D

Zítra máme jen pět hodin. To je svátek, ani si nepamatuju den, kdybychom končili tak brzo. Nehledě na to, že druhá skupinka má jen hodiny čtyři. Nevím proč, ale mám stále ten pocit, že zítra je čtvrtek. :D Ale zítra je středa a s ní také prvné apríl. Tak snad s ze mě někdo ve škole nevystřelí.

To je dneska nějaké dlouhé. :D Ani se mi to nechce znovu přečíst a překontrolovat chyby.. :D
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 smajwinka smajwinka | Web | 6. dubna 2009 v 19:57 | Reagovat

Já nechápu, co všichni pořád s tím facebookem mají. A stejně je to na nic, když ses od toho nedokázala ani odtrhnout :D

Sněhová vánice? :D Vždyť už je teplo :D

Ten dárek je super nápad!

2 staresinka staresinka | Web | 18. dubna 2009 v 12:56 | Reagovat

[1]: No, nedoporučuju to nikomu si ten Facebook dělat. :D
To bylo jen jeden večer, ta vánice.. taky mě to udivilo. :D

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.